Dík vroucí nebi, že prchly strašné chvíle,
kdy zabrali nám Vás, Vy hory nádherné,
kdy plakali jsme hořce u svých ampliónů,
neb věřili jsme, že jste ztracené.

Teď znovu máme Vás v celé velké kráse -
ty vrchy báječné, bohatých hvozdů sbor,
ty cestičky nadšenců dobou vyšlapané
i zpěvných ptáků uklidněný chór.

A hlavně díky Vám všem, kdož znáte slovem
tak zdůrazniti Krkonoš přemocnou stráž
a hlásáte radostně v svatém duchu českém,
že tento ráj již navždycky je náš.