Čtvrtek 24. května 1990
Z řeči se skladatelem Miroslavem Raichlem vyplývá, že ...
Ani hudbě nálepky neprospívají
»Když se řekne kultura, myslí se tím většinou umění. To je zavádějící.
Vždyť každá lidská činnost je zároveň i kulturní. Z těchto nedorozumění vznikly určité averze
a bohužel některé věci se už nedají zachránit. Například tím, že někdo vymyslel
termín vážná hudba, udělal nejhorší, co mohl.«
Skladatel Miroslav Raichl, kterého jsme zastihli při stěhování
pardubické konzervatoře do bývalé budovy OV KSČ, nyní Domu hudby, nepatří k nejvýřečnějším. Ovšem protože je právě čerstvým
šedesátníkem a navíc ještě pln zážitků z Itálie, kde jeho svěřenci z Konzervičky a Smíšeného pěveckého okteta získali
zlaté diplomy, přece jenom se k troše toho povídání nechal přemluvit.
»Celý život se snažím překonávat rozpory mezi hudebními žánry, ale moc se mi to nedaří. Mám dojem, že hudba se rozpadá
čím dál víc na různé okruhy, dostává nálepky. A co víc, publikum je k sobě značně netolerantní, uznává jen, svou parketu.«
O tomto našem předním skladateli vím, že je rodák z Náchoda, kde od pěti let pilně navštěvoval hodiny klavíru. Není divu,
že si hudbu vybral jako své povolání - vystudoval pražskou AMU a stal se profesionálním hudebníkem. Řadu let pracoval
v kulturních institucích, až do roku 1969, kdy v rámci normalizace musel jako mnozí další odejít. Stal se pro kulturu
nebezpečným, nemohl učit, nesměl být hraný, stal se prostě nežádoucím.
»Nemám rád ohřívání starých záležitostí. Teď jde o něco jiného, pouhé řeči nám nepomohou.«
Takže se budeme bavit o hudbě ...
»Jako mladík jsem působil v mládežnických souborech, zakládal kabarety, snažil se zvládnout více žánrů.
Vím, byla to donkichotská snaha, ale myslím, že se vyplatila. Nyní jde zejména o to, aby se hudební život nerozpadl,
aby nechtěl být každý sám pro sebe. Nejsem přílišný optimista a je mi jasné, že tržní mechanismus bude ovlivňovat i kulturu.
V hudbě bude znamenat více záporného než kladného. Vážná hudba na tom bude rozhodně spíš prodělávat. Myslím, že vedle
osvícené politiky vedoucích státních orgánů je nutná drobná obrozenecká práce všech muzikantů. Musejí se zase dát
dohromady nadšenci a organizátoři se smyslem pro estetično. Zatím prokazovali více nadšení spíše přívrženci folku a rocku.«
Jak se díváte na rockové kapely?
»To, že se na rockovou hudbu pohlíželo skrz prsty, nikomu nepomohlo. Co je kvalitní, má právo spatřit světlo světa. Rockovým
kapelám je třeba odborně pomáhat (některé to ovšem nestojí), a ne je stavět do protikladu vážné hudbě. Každá hudba má svou
funkci, tak proč se tomu bránit?«
|
Dnes musí každý ukázat, co v něm je. Podstatné bude, zda dokážeme, že jsme kulturní národ, či ne. |
»Demokracie se skloňuje ve všech pádech, ale musíme se jí teprve učit. Moji žáci jsou kritičtí, často právem, ovšem na
druhou stranu si musejí uvědomit, jak je nutné, aby víc studovali a víc se po hudebním poli rozhlíželi, protože bude stále
silnější konkurence. Bohužel zatím neměli dostatečná měřítka, nemohli srovnávat se světem. Bariéry dnes sice padají, ale
ne každý student má takový talent, aby mohl zářit na světových pódiích. Mnozí budou učit na "liduškách", kde by měli
být právě těmi průbojnými a progresívními učiteli hudby, kterých není až zase tolik. K tomu je zapotřebí i daleko volnější
způsob práce s talenty, už v žádném případě nepůjde o automatické zajištění do penze. Těžko překonáváme staré návyky.
Jsem toho názoru, že na konzervatoři by se měl vyučovat i předmět organizace a ekonomika hudebního života. Kultura má
přece svou ekonomickou stránku a ekonomika by měla mít svou stránku kulturní«
Hodně se hovoří o tom, jak dál. Názory se střetávají, tříbí ...
»Už jsou únavné některé žabomyší spory v televizi a novinách o tom, kdo, jak a proč. Není zapotřebí, abychom jeden druhého
zatracovali, ale naopak se sjednotili. Musíme vytvořit takový politický systém, který by zamezil
vzniku velkých mafií v různých oblastech a nepřipustil, aby se do demokracie vetřela zadními vrátky totalita v jiné podobě.
Prostě jde o to být vzdělaní, chytří a pracovití.«
MILADA VELEHRADSKÁ
Foto PAVEL SÝKORA
Život a dílo hudebního skladatele Miroslava Raichla